Výsledky - článek

13.08.2012 13:30

SPRM - Výsledky jarních dotazníkových šetření v Rokytnici nad Jizerou

 

V rámci přípravy Strategického plánu rozvoje města Rokytnice nad Jizerou, na kterém spolupracují zástupci našeho města s agenturou CEP z Hradce Králové, byla v dubnu a květnu tohoto roku realizována série dotazníkových šetření mezi obyvateli města, dále mezi částí podnikatelských subjektů a mezi významnými nestátními neziskovými organizacemi, které ve městě působí. V současné době se dokončují všechny potřebné podklady pro přípravu strategické části, která se naplno rozběhne v září. Jedním z těchto podkladů jsou právě také názory, postoje a potřeby Vás – obyvatelů města. Kompletní zprávy z dotazníkových šetření budou, stejně jako všechny ostatní materiály související s tvorbou, v dohledné době k dispozici ke stažení na těchto stránkách.

Strategický plán rozvoje města je plánován do roku 2020, což koresponduje s časovým rozpětím nadcházejícího nového programovacího období Evropské unie. Město proto počítá s tím, že stanovením potřebným rozvojových směrů bude mít nejen jasno ve svém směřování a v potřebnosti podpory konkrétních kroků, ale i s tím, že mu strategický plán napomůže k získání financí z evropských fondů.

 

Dotazníkové šetření veřejnosti

Dotazníkové šetření veřejnosti jistě většina z Vás, obyvatelů města, alespoň zaregistrovala. Proběhlo v dubnu tohoto roku, a to dvojí formou. Vytištěné dotazníkové formuláře byly pomocí České pošty s. p. distribuovány do všech 1 160 domácností ve městě. Dotazník byl určen pro všechny obyvatele města, kteří dosáhli 15 let věku. Proto bylo možné v případě zájmu vyzvednutí dalšího formuláře na předem uvedených místech, případně též vyplnění formuláře online prostřednictvím interaktivního formuláře na webových stránkách. Na vyplnění byly poskytnuty dva týdny, což je standardní doba pro dotazníková šetření podobného rozsahu.

Odevzdáno bylo celkem 228 dotazníků, z toho 93 elektronických a 135 papírových. Toto číslo lze v porovnání s běžnou praxí a zkušenostmi firem, které se těmito průzkumy a šetřeními zabývají, považovat za výrazně nadprůměrné, šetření tedy skončilo úspěchem a svědčí o velkém zájmu obyvatel města o problematiku jeho dalšího rozvoje. Protože byl do každé domácnosti distribuován pouze jeden dotazník, avšak zároveň bylo samozřejmě umožněno vyplnění více členům jedné domácnosti, nelze návratnost dotazníku spolehlivě procentuálně posoudit, každopádně i u nejpřísnějšího měřítka – tedy procentuálního vyjádření vzhledem k celkovému počtu obyvatel věku 15 a více let, se jedná o téměř 10 % obyvatel města, což je stále vysoká úspěšnost a tedy dostatečná vypovídající hodnota dotazníkového šetření.

Dotazník obsahoval celkem 9 otázek, resp. okruhů otázek, neboť u některých byla možnost vícenásobných odpovědí, případně upřesnění uvedené odpovědi.

  • Na první otázku zaměřenou na celkovou spokojenost občanů s životem a prací ve městě odpovědělo 9 % respondentů tak, že je velmi spokojeno, 50 % je spíše spokojeno, 31 % spíše nespokojeno a 10 % velmi nespokojeno. Tato odpověď, přestože neřeší nic konkrétního, nám může dát jistou představu o atmosféře mezi občany města, často se také používá jako indikátor pro srovnání spokojenosti mezi jednotlivými městy a regiony.

  • Další otázka byla směřována na největší přednosti města – co se na městě občanům nejvíce líbí. Respondenti zde mohli vypsat tři nejvýznamnější pozitiva města, jak se jim individuálně jeví. Na celé čáře zde zvítězily přírodní podmínky, které jako jedno z největších pozitiv uvedlo téměř 170 respondentů. Konkrétně bylo toto téma rozvedeno poukázáním na dobrou polohu města, bezprostřední okolí Krkonoš, krásnou přírodu, krásné výhledy a panoramata.

  • S poměrně velkým odstupem se jako významné pozitivum umístilo životní prostředí, konkrétně charakterizované především klidem, dále též čistým vzduchem a malou koncentrací průmyslu a dopravy. Životní prostředí uvedlo jako jedno z největších pozitiv více než 50 respondentů.
  • Na třetím místě byla vyzdvižena paleta zimních sportů, které město díky svým přírodním podmínkám a související infrastruktuře může nabídnout. V tomto ohledu bylo samozřejmě nejčastěji zmiňováno lyžování, přítomnost skiareálů a v neposlední řadě též dostatek sněhu pro pěstování těchto aktivit. O něco méně pak byly zmiňovány možnosti volnočasového vyžití ve smyslu celoročním, především ve vazbě na přírodní podmínky – tedy spíše vyžití sportovní a pohybové.
  • Ostatní pozitiva již byla zmíněna dvaceti a méně respondenty, jedná se tedy již o jevy, které nejsou ve středu pozornosti celého města. Vyzdviženi byli lidé ve smyslu dobrých sousedských vztahů, vzájemné pomoci, známosti a podobně (což poněkud kontrastuje s lidmi jako negativem města v další otázce). Dále si někteří občané pochvalovali historické prvky ve městě (roubenky, radnice), turistický ruch ve smyslu pozitivního ekonomického přínosu pro město, nebo též dobrou práci městského úřadu a aktivitu pana starosty. 35 respondentů otázku vůbec nevyplnilo, našlo se i několik jedinců, kteří na městě výslovně nenacházejí žádné pozitivum.

  • Třetí otázka byla položena přesně opačně, tedy na tři největší negativa. Dá se říci, že zde byli občané sdílnější a v jejich popisu i kreativnější. Téměř 100 respondentů zmínilo mezi největšími negativy zanedbanost. V rámci tohoto tématu se nejčastěji rozepisovali o chátrajících továrnách či o chátrajících budovách obecně, dále o zanedbaných pozemcích, nepořádku, celkově málo reprezentativním vzhledu města, případně o nedostatku zeleně na některých ústředních veřejných prostranstvích.

  • V závěsu za tímto negativem se umístila nevyhovující struktura služeb – malý výběr potravin, příliš mnoho obchodů se sportovním vybavením, oproti tomu málo obchodů, které by využili obyvatelé města (řeznictví, pekařství apod.), nespokojenost se supermarketem Tesco, absence spořitelny apod.
  • Další významnou položkou v žebříčku nespokojenosti občanů Rokytnice jsou možnosti volnočasového vyžití, v tomto případě směřované zejména na kulturu, příležitosti pro děti, celosezónní sportoviště a koupaliště. Toto negativu zmínilo více než 60 respondentů, jedná se tedy o významnou položku, za kterou v těsném závěsu následují ještě komunikace, resp. jejich špatný stav (díry v silnicích), a nedostatek pracovních příležitostí ve městě.
  • Více než 20 respondentů je dále nespokojeno s prací městského úřadu. Další negativa již mají ve výsledcích dotazníkových šetření menší zastoupení (okolo deseti respondentů). Jedná se o nedostatečnou propagaci z hlediska cestovního ruchu (včetně nedostačujícího orientačního systému pro turisty případně nedostatečné nabídky turistického vyžití nad rámec zimních sportů), nespokojenost s lidmi (bezohlednost, špatné vztahy, okrádající obchodníci), drahé veřejné služby a daně (drahé vodné a stočné, vysoká daň z nemovitosti, drahý odvoz odpadů), služby města (špatná úroveň školy, zbytečnost městské policie, zanedbané sloupy veřejného osvětlení, zbytečné veřejné osvětlení v okrajových částech), malou podporu bydlení (nejsou obecní byty, málo příležitostí k bydlení pro mladé, malá podpora výstavby rodinných domů, nedodělaná kanalizace, nedostatečný svoz odpadů), špatnou dostupnost veřejnou dopravou, sezónnost (mrtvé město mimo hlavní sezónu), životní prostředí (vadí správa KRNAP, psí exkrementy, pálení odpadů v kamnech, zemědělská produkce v okolí), parkování (nedostatek místa v zimní sezóně, vadí zpoplatněné parkování na náměstí před obchody), případně turistický ruch (moc apartmánů, bezohlednost některých turistů). Opět se našlo též několik jedinců, kteří odpověděli ve smyslu „všechno špatně“.
  • Je jistě zajímavé, jakou míru významnosti přisuzují někteří občané města jednotlivým jevům, jestliže je zařadí mezi tři nejzávažnější negativa celého města. Také je zřejmé, že některé věci může město samotné ovlivnit více, některé méně, neboť jsou do značné míry ovlivněny také vnějšími okolnostmi, jako je celková ekonomická a legislativní úroveň regionu i celé republiky, případně ekonomická krize dopadající na cestovní ruch v celé Evropě a podobně.

  • Další otázka směřovala na spokojenost s jednotlivými aspekty života ve městě. Jednalo se tedy o podobné téma jako u předchozí otázky, jednotlivé oblasti zde však již byly předem vymezeny, a to za účelem dalšího užití při tvorbě strategického plánu. Velmi negativních výsledků zde dosáhlo zejména téma obchodní sítě ve městě, téma dopravní infrastruktury a drtivě především možnosti pracovního uplatnění. Pozitivních výsledků naopak dosáhlo téma související s cestovním ruchem, technická infrastruktura, životní prostředí, sociální a zdravotní služby.

  • Otázka obsahovala též možnost rozvedení témat a nástin konkrétních podnětů ze strany občanů. Tyto odpovědi se promítnou do další tvorby strategie a budou též vyhodnoceny v závěrečné zprávě z dotazníkového šetření, která bude veřejně přístupná na výše zmíněné internetové adrese. To se týká též následující otázky, která zněla „Kdybyste mohl/a rozhodnout o třech významných akcích (stavbách, rekonstrukcích atd.) ve Vašem městě, co byste zvolil/a?“. Zde se opět jedná o velké množství konkrétních podnětů, které budou stejným způsobem dále zpracovávány a hodnoceny.

  • Následující otázka zněla „Podporu kterých oblastí považujete za nejdůležitější pro budoucnost města?“. Zde bylo vymezeno 11 konkrétních oblastí, ze kterých měl respondent vybrat a seřadit podle důležitosti pět nejdůležitějších. Výsledek byl velice vyrovnaný: na prvním místě se umístila podpora podnikatelských aktivit a služeb pro občany následovaná veřejnými službami. Následoval z hlediska četnosti odpovědí blok pěti oblastí, kde byla preference respondentů ze statistického hlediska v podstatě vyrovnaná: veřejné služby, dopravní infrastruktura, školství a vzdělávání, cestovní ruch a bydlení. Zbývajícím preferenčním blokem témat, také víceméně vyrovnaným, je veřejná doprava, volnočasové aktivity, kultura a technická infrastruktura. Je tedy zřejmé, že tato otázka bude mít na formulaci strategických cílů poněkud menší vliv, než se očekávalo.

  • Specifickou otázkou bylo poptávání názoru na budoucí využití 6 konkrétních aktuálně nevyužívaných objektů, které v současné době představují zátěž pro město a jeho obyvatele. Názory na případné provozování, prodej či pronájem byly vyhodnoceny statisticky, konkrétní náměty od občanů byly shrnuty do okruhů odpovědí (k některým konkrétním nápadům bude však s ohledem na situaci znovu přihlédnuto).

Nevyužitý objekt Horní základní školy

  • škola v přírodě

  • ubytovna – levné bydlení

  • sociální služby (DPS) a wellness aktivity

  • volnočasové a mimoškolní aktivity (tělocvična, plesy, školní akce)

Nevyužitý objekt přírodního divadla

  • letní kino nebo divadlo

  • prostor pro pořádání kulturních akcí

  • letní sportoviště

  • klidová zóna s dětským hřištěm, lesopark

  • letní restaurace, hudba

Částečně využitý objekt Kulturního domu

  • městské muzeum (besedy, přednášky)

  • sál pro koncerty, výstavy

  • velké infocentrum s kavárnou

  • klub důchodců nebo centrum pro maminky s dětmi

  • pronajmout drobným podnikatelům

Nevyužitý objekt kotelny (u ZŠ Dolní)

  • zbourat a vybudovat parkoviště

Nevyužitý areál bývalé betonárky

  • hlídané parkoviště

  • areál pro děti a sport (hřiště, bazén, skatepark, kluziště)

  • rozprodat na stavební parcely

  • objekt služeb, supermarket, ubytování

Nevyužitý objekt Archívu (sídlo Drobných služeb)

  • zbourat

  • muzeum

  • pronajmout k podnikání

  • sběrný dvůr

 

Zbývající otázky byly zaměřeny na dodatečnou poznámku k celému šetření a dále na identifikační údaje respondenta (věk, pohlaví, sociální postavení, zaměstnání apod.). Výsledky budou využity k identifikaci některých specifických témat v závislosti na konkrétní skupině respondentů (každá z nich může mít v některých oblastech jiné preference).

Jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto nástinu výsledků dotazníkového šetření, všechny získané informace poslouží jako cenný podklad pro tvorbu strategického plánu rozvoje města, který bude základním koncepčním dokumentem udávajícím směr dalšího rozvoje a podpory. Není to poslední možnost, kdy mohla veřejnost do procesu tvorby zasáhnout. Proběhne též veřejné projednání s diskusí, kde můžete přinést další cenné podněty do celého procesu. S termíny dalších jednání budete obeznámeni prostřednictvím Rokytnického zpravodaje, podrobněji pak prostřednictvím webových stránek.

 

Dotazníkové šetření podnikatelů

Průzkum podnikatelského sektoru probíhal on-line dotazníkovou metodou na přelomu dubna a května tohoto roku. Byl vytipován okruh respondentů tak, aby byl vytvořen reprezentativní vzorek z hlediska velikosti podniků i jejich zaměření činnosti. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek. Z celkových 76 oslovených respondentů obdržel zpracovatel vyplněných celkem 29 dotazníků, tj. 38 %, což je obecně vynikající úspěšnost. Nutno však uvést, že zástupci města Rokytnice nad Jizerou ve spolupráci se zpracovatelem plošně urgovali vyplňování elektronických dotazníků. Potěšující byl zájem podnikatelů o tvorbu strategického dokumentu – třináct jich projevilo zájem o aktivní zapojení se do tvorby formou účasti na jednání pracovních skupin.

Z výsledku průzkumu vyplynuly následující skutečnosti:

  • Mezi podnikateli dominují počtem fyzické osoby se sídlem v Rokytnici nad Jizerou.

  • V Rokytnici nad Jizerou působí podniky se zahraniční majetkovou účastí.

  • Více než 50 % podnikatelů se orientuje na trh Rokytnice nad Jizerou a ostatního území krkonošského regionu.

  • Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelském sektoru Rokytnice nad Jizerou se pohybuje pod úrovní průměrné hrubé mzdy ČR.

  • 2/3 podnikatelů vidí podmínky k podnikání v Rokytnice jako dobré nebo uspokojivé.

  • Kvalita dostupné pracovní síly v Rokytnici nad Jizerou a okolí je problémem pro mnoho podnikatelů.

  • Ekonomická krize a od ní odvozené hospodářské situace ČR negativně působí na konkurenceschopnost podnikatelů (pokles poptávky a tržeb, růst cen vstupů).

  • Podnikatelé vidí stále jako nedostatečnou podporu investic a podnikání ze strany Rokytnice nad Jizerou.

  • Podnikatelé oceňují ochotu a rychlost při jednání na městském úřadě.

  • Nejednoznačný postoj respondentů ke stavu, kvalitě a údržbě pozemních komunikací v obci. Část vidí infrastrukturu v Rokytnici nad Jizerou positivně, část negativně.

  • Podnikatelé oceňují informovanost o záměrech města.

  • Podnikatelé jsou si vědomi vazby mezi inovacemi a zlepšením kvality výroby / služeb.

  • Více než polovina respondentů nemá zkušenosti se Strukturálními fondy EU.

 

Dotazníkové šetření neziskového sektoru

Průzkum neziskového sektoru probíhal dotazníkovou metodou v dubnu až květnu 2012. Prostřednictvím zástupců města byl dotazník distribuován mezi respondenty. Respondenti byli vybráni zástupci města, opět se snahou docílit reprezentativního vzorku nestátních neziskových organizací působících ve městě. Byli osloveni přímou osobní formou. Z  důvodu tohoto specifického individuálního přístupu, který byl možný s ohledem na velikost města a dostatečnou komunikaci jeho zástupců s organizacemi, nevyvstala otázka návratnosti dotazníků, neboť všichni takto oslovení respondenti položené otázky zodpověděli. Dotazník obsahoval celkem 17. otázek

Z výsledku průzkumu vyplynuly následující skutečnosti:

  • Neziskové organizace mají ve městě Rokytnici nad Jizerou dlouholetou tradici.

  • Rozmach vzniku nových NNO nastal po roce 2000.

  • Naprostá většina organizací jsou dle formy občanskými sdruženími.

  • Nejčastěji se NNO svojí činností zaměřují na oblast volného času, dobrovolnictví a kulturu a umění.

  • Jen některé NNO se zaměřují na úzkou cílovou skupinu (postižení, matky s dětmi), většina NNO v Rokytnici se orientuje na širokou veřejnost, dospělí, děti a mládež.

  • Územní působnost NNO v Rokytnici se soustřeďuje na samotné město a jeho nejbližší okolí.

  • Roční příjmy jednotlivých NNO jsou velmi rozdílné a pohybují se od několika set do deseti milionů Kč.

  • Nejčastějším zdrojem příjmů pro NNO jsou město a obce a členské příspěvky.

  • NNO v Rokytnici nad Jizerou nemají zpravidla žádné nebo velmi malé zkušenosti se ziskem finančních zdrojů z dotací EU, případně dalších fondů a nástrojů.

  • Mezi finančními fondy mají NNO dílčí zkušenosti s programy Leader v rámci MAS – Program rozvoje venkova a SROP.

  • Priority a cíle rozvoje NNO jsou vesměs zaměřené na rozvoj konkrétní činnosti organizace a její působnosti, včetně rozšíření cílových skupin, rozšíření činnosti, prostor nebo provozní doby.

  • NNO v Rokytnici nad Jizerou až na výjimky nemají zpracovanou vlastní koncepci rozvoje.

  • Překážky v rozvoji jsou tvořeny především obecnými faktory – nedostatek financí, legislativa.

  • Dalšími překážkami v rozvoji jsou především nedostatek vhodných prostorů pro rozvoj aktivit, nedostatečná propagace a spolupráce.

  • Některé NNO mají zpracované konkrétní projektové záměry, které mohou být začleněny do strategického plánu.

  • Za nejsilnější stránku města NNO považují atraktivitu regionu pro rozvoj cestovního ruchu (turistická, cykloturistická atd.), přírodní potenciál a podmínky.

  • Mezi překážkami v rozvoji města nejčastěji NNO uvedli nedostatek financí, dále se objevila opakovaně nízká ekonomická aktivita obyvatel, vyšší nezaměstnanost a nedostatek pracovních příležitostí, špatný stav infrastruktury a omezení aktivit v důsledku ochrany přírody.

  • Pomoc města v dalším rozvoji by NNO přivítali především v podpoře propagace a marketingu regionu a pořádaných akcí, zapůjčení nebo poskytnutí vhodných prostor pro činnost NNO a v neposlední řadě i finanční pomoc města.

  • Polovina respondentů uvedla, že se chce aktivně zapojit do tvorby strategického plánu.

Všem občanům Rokytnice n. J., podnikatelům a neziskovým organizacím velice děkujeme za čas, který vyplnění dotazníku věnovali.

Zpět